Abstrakty
Zuzana Míčková, Pedagogická fakulta Ostravskej univerzity:
Komunikační funkce výpovědi ve výukovém dialogu
Autorka podává některé výsledky své diplomové práce. V pohledu na komunikační funkce ve výukovém dialogu vychází z obecných znalostí o mezilidské komunikaci,
o komunikaci ve školním prostředí a ze znalostí jazykových specifik komunikace ve škole. Dochází k závěru, že ve výukovém dialogu převládaly v řeči učitele
výzvově-otázkové podněty, jež souvisejí s nutností komunikaci rozvíjet a dávat žákům co nejvíce podnětů k mluvní aktivitě. Zobecníme-li výsledky této dílčí
sondy, můžeme uvažovat o výzvově-otázkovém charakteru výukového dialogu jako o vhodné cestě ke zkvalitňování výuky a plnění výchovně-vzdělávacích cílů.
Anna Michalovičová, Fakulta humanitných a prírodných vied Prešovskej univerzity:
K autoreferencii v písanom texte (sonda do textov Slovenského národného korpusu)
V slovenčine ako flektívnom jazyku nie je prítomnosť osobných zámen na vyjadrenie kategórie osoby záväzná. Napriek tomu je ich frekvencia v textoch vysoká.
V príspevku sa hľadá odpoveď, aké sú komunikačné a pragmatické dôvody používania autoreferencie.
Filip Šimeček, Pedagogická fakulta Ostravskej univerzity:
Jak lze nahlížet na význam slov aneb Nejen oko je homonymum
Tato práce byla původně studentskou recesí. Již na gymnáziu jsme si se spolužáky uvědomili, že mnohoznačnost některých slov může být leckdy velmi kuriózní,
zejména v případě, máme-li velkou fantazii. Tak vznikl tzv. „Český výkladový slovník”. Jde o záměrně klamavý výklad několika desítek převážně českých slov,
který tkví v recesivně pojaté definici. Klíčové však je, že stanovíme-li správný kořen slova, lze dokázat správnost našich definic. Cílem slovníku bylo
pobavit, ale i ukázat rozmanitost českého jazyka, jeho úsměvnost i neomezené možnosti českého tvarosloví i české sémantiky.
Naďa Čeklovská, Fakulta humanitných a prírodných vied Prešovskej univerzity:
Hľadanie atribútov krásy v dielach Ulysses a Odysseia
Uplatňovanie atribútov estetickej filozofie Tomáša Akvinského v ženských postavách, ktoré v špecifických momentoch dospievajú k svojej epifánii.
Jaroslav Ryník, Fakulta humanitných a prírodných vied Prešovskej univerzity:
Kultúra slova, buď kráľovstvo tvoje (esej)
Kultúra slova je potláčaná na úrovni formy a obsahu, z vnútra i zvonku. Pokiaľ ide o obsah, jej silným náprotivkom je vulgarita, pokiaľ sa objaví mimo
svojich vymedzených kontextov. Z formálneho hľadiska, zvonku ju oslabujú chyby v prekladoch a násilná aplikácia cudzích gramatických a lexikálnych modelov.
Ak hovoríme o prvkoch, ktoré poškodzujú jazykový prejav zvnútra, ide najmä o rezíduá dialektov prítomných v prejavoch. v spisovnom jazyku. S jazykom treba
pracovať opatrne, ale žiadna inštitúcia nemôže používateľom jazyka diktovať „čo smú a čo nie.”
Štěpánka Ďurinová, Pedagogická fakulta Ostravskej univerzity:
Výhody výukového hypertextu
Příspěvek vychází z diplomové práce, v němž je hypertextově zpracováno téma pro výuku syntaxe. Výukový hypertext respektuje všechny vlastnosti klasického
výukového textu (je intencionální, kohezní i koherentní) a právě multimediální forma poskytuje širší využití vlastností klasického textu ve spojení se
specifickými vlastnostmi hypertextu. Dodržena je i funkce zpravovací a řídicí, jež jsou základními funkcemi stylu učebního jako typu stylu komplexního.
Plného propojení a využití obou funkcí je dosaženo v tzv. programovaném učení.
Ľubica Majtnerová, Fakulta humanitných a prírodných vied Prešovskej univerzity:
O symbolike Vianočnej koledy Ch. Dickensa
Autorka sa v práci sústredila na odkrývanie znakovosti rozprávky a jej základných atribútov (boj dobra a zla, metamorfózy, symbolika). V centre záujmu je motivická a kompozično-sujetová výstavba textu a tiež koncepcia postáv.
Gabriel Juchelka, Pedagogická fakulta Ostravskej univerzity:
Didaktický hypertext jako součást pedagogické komunikace
Autor ve svém příspěvku upozorňuje na významnou roli komunikace v životě lidského jedince, zmiňuje rovněž fakt, že komunikace je předmětem zkoumání věd
psychologických, sociologických, pedagogických, ale také lingvistických. Autor dále poukazuje na možnost a nutnost využití didaktického hypertextu ve výuce,
přičemž hypertext vnímá jako důležitý faktor pedagogické komunikace. Své názory demonstruje na vlastním didaktickém hypertextu „Panna Maria ve víře křesťanů”.
Tereza Dušková, Pedagogická fakulta Ostravskej univerzity:
Komunikační funkce výpovědi ve výukovém dialogu
Autorka podává některé výsledky své diplomové práce. V pohledu na komunikační funkce ve výukovém dialogu vychází z obecných znalostí o mezilidské komunikaci,
o komunikaci ve školním prostředí a ze znalostí jazykových specifik komunikace ve škole. Dochází k závěru, že ve výukovém dialogu převládaly v řeči učitele
výzvově-otázkové podněty, jež souvisejí s nutností komunikaci rozvíjet a dávat žákům co nejvíce podnětů k mluvní aktivitě. Zobecníme-li výsledky této dílčí
sondy, můžeme uvažovat o výzvově-otázkovém charakteru výukového dialogu jako o vhodné cestě ke zkvalitňování výuky a plnění výchovně-vzdělávacích cílů.
Štefan Štefanides:
Východiská k štúdiu predhlaholského slovanského písomníctva
Svojou prácou sa snažím priniesť pohľad na existujúce, no málo preskúmané pramene k štúdiu predhlaholského slovanského písomníctva. Poukazujem na doterajšie zistené skutočnosti, zvláštnosti a problémy výskumu.
Mária Zimová:
Komunikačné funkcie v ranej ontogenéze reči dieťaťa
Práca vychádza z audiovizuálnych záznamov a prepisov reči dieťaťa v interakcii s dospelými a sleduje, aká je vývinová postupnosť v komunikačných funkciách výpovede a akými jazykovými prostriedkami ich dieťa vyjadruje.
Luptáková Kristína:
Komparácia mýtickosti a magickosti v dielach Johna Ronalda Ruela Tolkiena – Hobbit a Joanne Kathleen Rowlingovej – Harry Potter a Kameň mudrcov
Autorka sa v práci sústredila na spracovanie podobných inšpiračných zdrojov v dielach J. R. R. Tolkiena a J. K. Rowlingovej a konfrontáciu týchto diel.
Mária Ujházyová:
Odraz "beat generation" v iných druhoch umenia
Beatnická generácia a jej vplyv na hudbu a výtvarné umenie, prepojenie jednotlivých druhov umenia prostredníctvom motívov typických pre beatnikov.
Peter Tej:
Reflexia o zmysle básnenia v kontexte postmodernej doby
V tejto práci sa budem venovať hlavne významu písania básní. Budem sa snažiť odpovedať na otázky týkajúce sa ich písania alebo nepísania. Čo očakáva od básnenia autor, čo očakáva čitateľ?
Marcela Rabatinová:
Faustovská tematika – J.W. Goethe verzus V. Havel
Autorka vo svojej práci analyzuje tematickú paralelu v dielach Faust od Goetheho a Pokoušení od Havla. V centre jej pozornosti je motivácia a demotivácia konania hlavných hrdinov a tiež kompozičné špecifiká spomínaných diel.
Ľubomíra Poláková:
Fenomén Paula Coelha v súčasnej svetovej literatúre
Hľadanie zmyslu života, jeho poznanie a sebapoznanie.