VZTAH JEDINCE A SPOLEČNOSTI V HERMENEUTICE
HANSE-GEORGA GADAMERA
Stanislav STARK
Abstrakt:
Gadamerovo učení jako
svébytný příspěvek k rozpracování Husserlovy fenomenologie. Fenomenalita
pobytu – návaznost na Heideggerovo
učení. Rozkrývání fenomenality pobytu
prostřednictvím řeči. Gadamerova návaznost na Heideggerovovy myšlenky o vztahu řeči a bytí. Gadamerovo svébytné
pojetí řeči a inspirace učením Diltheyovým. Dilthey a jeho řešení vztahu
jedince a společnosti. Hermeneutika jako porozumění obsahu řeči, v níž se
ukazuje fenomenalita pobytu a současně i bytí.
Pobyt určující člověka jako jedince.
Řeč a její obsah , jak je v ní skryto bytí. Vytváření hermeneutického horizontu a snaha
o splynutí horizontů. Snaha o komunikaci a porozumění mezi jedinci. Formování
společnosti jako komunikačně určené -
inspirace pro Habermase. Společnost
a její vliv – hermeneutická situace. Určenost prostředí komunikace a jeho zasahování do samotné činnosti řeči. Hermeneutika směřující k určení společenského
prostředí. Historičnost hermeneutického
přístupu – dějinnost a její projevování se v interpretaci. Formování
dějinného pojetí společnosti na bázi hermeneutického přístupu
v Gadamerových úvahách.
Dynamičnost v hermeneutickém přístupu, porozumění jako dějinně podmíněné.